O teoretických jedničkách na vysvědčení, přehnaně vážným žití + video, jak jednoduše pracovat s cíli nejen v tomto roce.
Nemít jen jedničku na vysvědčení
Jo, vypadá to príma a cool. Jednička na vysvědčení. V případě cizího jazyka je ale mnohem důležitější, jestli ho umím používat, ne jestli zvládnu školní test za plný počet bodů v pohodlíčku lavice. A v tomto případě mám asi 8 z 5. Prostě se nedomluvim. Nevyžvejknu se. Neumím ty slovíčka a všechny gramatický blbosti smysluplně použít, abych se domluvila. No, to by možná nevadilo, ale já ani nerozumím. Nemám ten jazyk vůbec naposlouchanej a pochopenej. Nejsem správně promořená.
V pondělí mě to raplo a řekla jsem si, že toho vážně bylo dost. Dost keců o tom, jak se to musím naučit. Dost snění o tom, že se mi to jednou povede. No, já věřím, že povede. Vlastně vím, že se to povede. Protože povede. Tečka.
- Oprášila jsem Duolingo účet (můžete si mě přidat).
- Nově zkouším Memrise a English Hackerku Markét.
- Pouštím si Friends v originále střídavě s AJ a CZ titulky.
A hlavně. Musím z toho udělat rutinu. Návyk, který mi vydrží, než se posunu alespoň na takový level, kdy nebudu zděšená z mluvení, ale budu schopna pohotově jednoduchou větou smysluplně reagovat.
Jak jste na tom s cizími jazyky? A co vám nejvíc pomohlo v jejich učení?
Strašně vážně
Co je skutečně důležitý?
Co je na týhle epizodě našeho žití OPRAVDU důležitý?
Poslední týdny, ale spíš měsíce, si uvědomuju, jak je lidem vtírán pod kůži strach o holý život. Všimli jste si? Jako by to bylo to nejcennější, co máme. Ale opravdu to tak je? V téhle simulované realitě možná, ale mohlo by to být i jinak.
Věřím, že každý se na Zem rodí s nějakým úkolem.
K tomu dostaneme propůjčeno tělo, abychom naplnili, co zde máme udělat. Může to být cokoliv. Třeba i „škodit“. A pokud to trochu osekám, v podstatě o nic moc jiného už nejde.
Naším hlavním úkolem a cílem by mělo být zjistit náš osobní důvod k žití tady na Zemi a zajistit jeho maximální realizaci. Součástí tý challenge je samozřejmě zapojení do stylu fungování téhle reality, včetně péče o tělo a materiální potřeby a s tím spojené překážky. Ale upínat se na cokoliv z toho, co pomine, je zbytečně zdrcující a omezující, protože o to, vůbec nejde. Smysl je až za tím…
Na závěr dávám k dobru video od metalearning, kdybyste si, podobně jako já, potřebovali ještě trochu jinak (a třeba vopravdicky) nastavit akce pro následující období a fakticky je splnit.
Obsah videa v kostce (akční kroky):
- Plán si VŽDY napište do papírového sešitu + archivujte předchozí.
- Vyberte si určité časové období (např. 1 rok).
- Vytvořte si kategorie – např. zdraví, práce, vzdělávání, volný čas atd.
- V každé kategorii nastavte několik aktuálních cílů (2–3).
- Velké cíle rozdělte na menší = dílčí kroky.
- Pravidelně cíle sledujte a po uplynutí doby udělejte zhodnocení.