Předsevzetí je dost možná to nejskloňovanější a nejvyhledávanější slovo prvního týdne každého nového roku. Nový rok = nové začátky. Chceme se, bez ohledu na pohlaví, pochlapit a udělat něco pro svůj the best life. Hledáme inspiraci. Hledáme cestu, jak to tentokrát dotáhnout.
A shoříme jako papír. Proč? Protože je úplně blbej nápad uprostřed zimy zkoušet růst. Nebo snad ne?
Většina z nás, pokud to alespoň trochu myslí vážně, si předsevzetí dává v dobré víře a s touhou po změně. Chceme mít v tom našem pokakaným životě něco jinak. Jo, už nechceme bobky! Chceme ten čistej list novýho roku zaplnit spoustou bezva věcí a zážitků. Proto začneme jíst zdravě. Proto začneme cvičit. A meditovat. Malovat. Víc se milovat nebo se milovat jen z lásky. A taky nekouřit. Nebo aspoň kouřit míň. A nepít (alkohol). Ale pít víc vody, třeba s citronem nebo mátou. Víc se potkávat s přáteli. Víc se potkávat. Jen tak, spolu. A vůbec všechno krásný a příjemný dělat víc. Naplno. Srdcem. A míň lhát. Míň zbytečně utrácet a znečišťovat. Míň nadávat. A míň si stěžovat…
Chceme žít lepší život.
Na tom není vůbec nic špatnýho. Naopak. Prvního ledna nám totiž bolestně dojde, že to, jak to teď válčíme, je na prd. A chceme to co nejrychleji zachránit. Protože kdy jindy, že jo? Perou to do nás noviny, časopisy, rádio i televize, sociální sítě a taky Jaruna nebo Venca, kterej už začal a je tak odhodlanej, že nás svým nadšením strhne taky. Začneme, protože ve svý podstatě chceme růst a stát se lepší verzí sebe sama.
Všichni by to mohli dokázat…
Většině se to ale nepovede. WTF?
I malý dítě ví, co dělá příroda v zimě. SPÍ. Odpočívá. Prostě si dává voraz po výkonu z minulýho roku. Dopřává si klid, aby nabrala síly. Na jaře ji čeká další mega jízda a na tu musí být fit. V plný síle. Připravená a nadšená.
Co dělá dospělák? Vymýšlí kraviny. A novoroční předsevzetí. Snaží se jít proti univerzálním zákonům.
Proboha, neptejte se mě proč. Vážně to nevím a ani nechci. Nedává to smysl. Proto není divu, že se nám ta předsevzetí ve většině případů zhroutí. Ti, co to dají, mají sakra pevnou vůli, ale nevím, zda skutečně zaslouží obdiv. Přijde mi dost nerozumný obdivovat, že nejsme v souladu s tím, z čeho jsme vzešli.
OK, realita je krutá. Je polovina ledna a motivace na nule. Vaše představa o lepším já a lepším životě opět mizí v propadlišti dějin.
Můžete to tak nechat (a nikdo se pro to na vás nebude zlobit), nebo to zkusíte ještě jednou.
Pokud vaši mysl ještě nestihlo zmrzačit zoufalství, sebelítost nebo zklamání ze sebe sama, čtěte dál.
Nechci vám zakazovat lednová předsevzetí. Já si letos dala tuhle blogerskou výzvu, takže tak. Ani nechci, aby to vyznělo, že v zimě nemůžete na sobě nic měnit, že přece když příroda spí, tak máte dál žít zhýrale a rozmařile a nějaký osobní rozvoj a sebezlepšování vám má být…, však vy víte kde. Chci jen, abyste šli do změn, protože opravdu chcete.
Proto jsem dala do kupy pár tipů, který mi v minulosti pomohly a jejich ignorování většinou vedlo ke krachu.
5 rychlotipů pro úspěšnější předsevzetí/ cíle/ změny:
- Začněte kdykoliv chcete.
Největší chybou je čekat na nějaké potom. Dnešek je to jediné, co máte. Chcete-li mít něco jinak a líp než máte, začněte hned teď, protože žádný jiný okamžik k dispozici pro realizaci není. - Malé kroky vedou k vítězství.
Podceňujeme to. Myslíme si, že má smysl dělat jen velké změny. Opak je pravdou. Rozdíl dělají malé, ale pravidelné kroky. Proto bez obav začněte tím nejmenším, co můžete a zvládnete. Třeba jednou minutou cvičení, nebo jedním kouskem zeleniny. Kolik to udělá za rok? - Jen jedna nová změna.
Chceme všechno hned a to vede k přetížení, nikoliv ke zlepšení. Soustředit se na jednu novou činnost či změnu, kterou navíc šikovně navážete na něco, co už tak jako tak děláte, přinese úspěch. Až se nové chování stane zvykem, můžete pokračovat další krokem. - Pochvalte se a sledujte pokroky.
Udržujte si přehled a motivaci. Stačí pár slov v diáři nebo fotka. Záleží, na čem se rozhodnete pracovat. Dejte si upozornění a pravidelně zhodnoťte svůj pokrok, úspěchy a přínos změny, na které právě pracujete. Zda to budete sdílet nebo ne, to nechám na vás. - Respektujte se.
Tohle mělo být první. Jste unikátní. Jste jedineční. Vaše cesta i zkušenosti jsou neopakovatelné. Proto hledejte vždy takový způsob a inspiraci, která vám sedí a pomáhá vám dosáhnout cíle. Hlavní je, zda v tom vidíte smysl a baví vás to. Na ničem jiném nezáleží. Opravdu.
Je čas pustit se do práce.
Nádech. Výdech. Jde se na to.
Já chci letos zapracovat na svém osobním blogu a prokousat se blogerskou výzvou. Jo a taky postupně plnit svých 101 cílů.
Článek je součástí blogerské výzvy 2020 od Veroniky z nabloguzalezi.cz. Zapoj se taky. Více info zde >