Nevíš, kudy jít? Se zeptej. Ne kolemjdoucích. Sebe! Takhle jednoduchý to je.
Cesta se neukazuje, když ji nehledáme. Ale když chceš, vždycky najdeš. Jo, ale ještě před pár dny bylo bezcestí. Pátek večer, za mnou docela náročnej tejden a já se nadechla do víkendu, kde musím dodělat nedotažený úkoly. A do toho na mě v kalendáři problesklo „Napiš článek na blog“. Tak určitě. Spousta věcí, myšlenek, uvědomění, impulsů, tejden utek, ale žádný smysluplnosti v tom nevidim. Vypadalo to vlastně dost neútěšně. A já přesto klidná…
Mnohokrát jsem si ověřila, že v případě nejvyšší potřeby se prostě objeví. Ne komnata, ale myšlenka. Prostě přijde. Fakt. Stačí se nadechnout, zeptat se, chvíli (nebo dvě) počkat a ono se to začne skládat. Magicky, ale vlastně to zas taková magie neni, protože kvantová fyzika, že jo. S pozorností pozorovatele přichází realita. Do tý doby nebyla potřeba. Jakmile ji ale někam upřeme, v ten moment se dějou věci. Cesty se objeví. Myšlenky poskládají. První, druhá, třetí… Tak samozřejmě a prostě, až mě to někdy zaráží. Jen to, že chci, že si chci vzpomenout, že chci zaznamenat myšlenky a čas. Ta lehkost mě baví. Víc takovejch okamžiků. Víc a větší kapky.
RŮST… Jak porostu v březnu?
Dobrá otázka! Po devíti tejdnech 90denní výzvy (3/4 za mnou) přemýšlím, co dál. Jo, je to ještě brzo, výzva není dokončená, ale vidím výsledky a tak mě to láká ten konec trochu nakopnout. I přesto, že plán nijak nehrotím a dala sem si fakt malý úkoly, tak možná proto! Došlo mi, že ty malý úkoly mi mega vyhovujou a tak co zkusit něco jen na ten březen? Jen těch 30 dní a ten jednatřicátej to zhodnotit.
Přemejšlím nad možnostma. Učit se něco novýho? Rozšířit to, co už dělám? Nebo prohloubit nějakou dovednost a přiblížit se mistrovství. Všechno je lákavý. Každý má svý rizika. No a taky přínosy, že jo. Hlavou mi lítá další pohyb, cviky nebo skákání přes švihadlo (favorit – jen ten prostor, no). Můžu jít směrem kreativním, kterej zatim furt statečně zanedbávám. Nebo jít do nepohodlí a vytáhnout něco, na co se furt vymlouvám, že není čas – meditace, pozdrav slunci nebo tanec? Těžká volba. Mnoho myslivců, zajícova smrt.
Nemůžu si vybrat. Mohla sem trápit svý mozkový závity, ale místo podlehnutí rozhodovací paralýze votvírám četdžýpýtýčko a během dvou výměn dostávám rozřešení, jak na zlatým podnose. Nebudu lakota a podělim se – je to ultra jednoduchý. Místo zkoumání a hledání možností, si můžu rovnou vybrat konkrétní akci. Anebo taky ne, protože je tam i spousta nápadů, který jsem už začala sama přirozeně dělat a taky spousta, která mě nenapadla. A vo to hlavně šlo! Do 90denní výzvy jsem vlítla na začátku roku dost spontánně právě z pocoitu nedostatku akce. A povedlo se. tady to mám ještě naboostěný.
Co vyplivlo ChatGPT: 🎉 Poslední tři týdny jsou skvělá příležitost vytěžit z výzvy maximum. Každá z těch tří možností má jiný přínos, takže bych doporučila přistoupit k tomu takto:
- Napojit to na tvé cíle: Podívej se na hlavní záměr výzvy. Co ti teď nejvíc pomůže posunout se tam, kam chceš? Pokud to bylo o sebevědomí a hranicích, možná by prohloubení dovednosti bylo nejlepší. Pokud to bylo o nových perspektivách, pak se nabízí učení něčeho nového.
- Zjistit, co ti aktuálně chybí:
Máš pocit, že ses zasekla na jednom místě? → Prohloubit mistrovství
Chceš větší pestrost a novou energii? → Učit se něco nového
Cítíš, že už máš dobrý základ, ale potřebuješ to propojit? → Rozšířit to, co děláš - Testovací přístup – mikroexperimenty:
Můžeš si vyzkoušet v prvním týdnu třeba 2 dny jeden přístup, 2 dny druhý a 2 dny třetí. Pak podle pocitu zvolit, co tě nejvíc posune.
Mikroexperimenty mi zněly skvěle. Doplnila jsem aktuální úkoly (40 dřepů, jablko denně, 10 stránek denně, učení angličtiny, hlídat pravidelnost ve vitamínech) a dostala tohle:
💪 Mikroexperimenty ti můžou pomoct zjistit, která z těch tří cest ti nejvíc sedí. Mohla bys to rozdělit třeba takhle:
Týden 1: Učit se něco nového
- Vyzkoušej novou techniku na angličtinu (např. stínování, storytelling nebo písničky).
- Zkus nový styl dřepů (sumo, bulharské, s výskokem). > Mega zaujalo – to vůbec není zlý nápad.
- Přidej nový prvek do ranní nebo večerní rutiny.
Týden 2: Rozšířit to, co už děláš
- Ke čtení přidej krátký deníkový zápis o tom, co tě zaujalo. > To dělám běžně, ale dobrý point.
- Ke dřepům přidej třeba 10 sekund izometrického držení. > Splněno. Přidala jsem tento týden kliky.
- K učení angličtiny přidej 2 minuty mluvení nahlas.
Týden 3: Prohloubit mistrovství
- Vyber si jednu oblast (třeba angličtinu) a zaměř se na ni intenzivněji – např. 20 minut denně, hlubší studium jednoho tématu.
- Při čtení se soustřeď na to, jak aplikovat myšlenky v praxi. > Fíííha, dobrý point, který furt ignoruju.
- U dřepů si dej výzvu – třeba o 10 % víc nebo perfektní formu. > Jo, to už jsem udělala a dělám 50–100 % víc.
RELAX… Odpočíváš skutečně nebo falešně?
Odpočíváš? Jooo, a můžu to vidět? Já často relaxuju úklidem. Já vim, je tisíc jinech a možná určitě lepších způsobů odpočinku, ale fakt to tak mám, protože konečně něco dělám rukama a tělem a nemusím při tom zapojovat hlavu. Jako musím, ale… Však víš, jak to myslím. Tvořit texty a weby a hlídat tisíc detailů nebo plnit pračku prádlem? Diametrálně vodlišná zátěž. Ostatně třeba při mytí nádobí nebo skládání prádla se relaxuje fakt skvěle. OK, ale pak jsou takový ty „jiný chvíle“, kdy chceš čas využít užitečně. WTF! Jako kdyby cesta na nákup byla neužitečná, protože to ještě není nákup.
Kde to vzniklo? V na výkon orientovaný společnosti, kde nerůst a neproduktivita je známka flákačství. Fuj a nikdo nechce bejt flákač, že jo. A přitom to vypadlo tak nevinně. Využij čas na maximum – když jedeš autem nebo jdeš na procházku, dej si do uší podcast a uděláš něco pro sebe. Zní to taaaaaaaaaak chytře, logicky a jednoduše, že nepochybuješ. Jdeš vem, mrskneš sluchátka do uší a nabrífuješ si už tak přetíženej mozek dalšíma moudrama. Nedochází ti to. Pak se jen divíš, že se cejtíš furt přeplněnej a vlastně nevodpočatej.
Další stránka týhle neustály aktivity a nachytřování je potíž u lidí, co sou fuzrt v hlavě. Jo, me too. Jakmile si hodně v hlavě, v myšlenkách, nových impulsech, nápadech, v informacích, nejen, že se přetěžuješ, ale je to kontraproduktivní i jinak. Nemáš čas ty informace zpracovat, natož pak zjistit, která z nich by se ti hodila do života. A jak ji tam dostat? K tomu už se v náporu dalších super rad a informací prostě nedostaneš. Hřebíček na hlavičku!
Ale trklo mě k tomu až video od Mari „Děláš to každý den“. A přiznám se, pustila sem ho v tý „nevyužitý chvíli“, aby byla využitější. O čem je? TOP 5 návyků zlozvyků, který nejsou příliš nápadný, ale maj značnej vliv na naši mysl a energii. Což potvrzuju! Většina se mě netýkala, ale ten druhej, kterej Mari nazvala FALEŠNÝ ODPOČINEK, jsem naznačila výše. Vzdělávání není relax. Vzdělávání je činnost = práce. Skutečný relax má bejt o vypnutí. To znamená, že děláš odpočinkovou činnost skutečně odpočinkově = cejtíš se potom odpočatá.
Jdeš na procházku? Tak se JEN procházej! Chceš nic nedělat? Tak seď a nic nedělej. Čum do blba nebo medituj. Dejchej. Bez knížky, bez TV, bez rádia a hlavně bez podcastu ve sluchátkách. Po takovém odpočinku budeš vodpočatá. Pocit ti napoví. Jo, taky mi napověděl. Jen mi pořád nedocházelo, že potíž je v tom, jak naplňuju pojem – můj relax prostě byla další činnost. To nevymyslíš! Takže opět prostor pro zlepšení.
Když miluješ origami
Připomnělo mi to Kubo a kouzelný meč. Mimochodem, pokud vám tenhle animák unikl, doporučuju.
Minišlenky
- Poznámky k blogu si od teď posílám na spešl e-mail. Proč mě už dřív nenapadlo zapojit „+blog“ a filtr v Gmailu? Se neptej! Někdy člověk něco používá a nedojde mu, že tohle je přesně ten ulehčovák, kterej chce a nemá. Tak už ho mám. Najít podklady pro myšlenkomaš je otázka jednoho pohledu. Megabaví!
- Namlouvat myšlenky jako audio? Dobrej nápad. Nechat je rovnou přepisovat do textu? Boooooží. Teď už snad jen nějak zautomatizovat ty úpravy. Ale uměláky k tomu pustit nechci, takže uvidíme, kde ještě objevím vychytávky pro ulehčení psaní a editingu.
- Začala čtvrtá řada Survivoru. Sem nejdřív myslela, že koukat nebudu, ale je tam Koťák (palec hore) a Samantha (palec dole), který počítám dny. Ale je možný, že přesně tenhle rozvratnej živel tam zůstane dlouho, protože na to lidi budou chtít koukat (a taky jí počítat dny). Tak uvidíme, jak to ty Bohyně (tvl, proč ne „Amazonky“, když kluci jsou „Dobyvatelé“???) zvládnou a zchaosej.
- Pučila jsem si po x letech manga. A hned několik! Jéééj, se těšim jak malá. To se bude plnit výzva jedna báseň, chich.
📷 Fotka od Oladapo Olusola z Pixabay