24 hodin s Vodnářkou

Mám z tohohle deníčku takovou radost, že jsem si ze sebe udělala takovou malou legraci a rozhodla jsem se, že každou hodinu dnešního dne zapíšu – tj. v každou celou zaznamenám, co právě dělám, kde a s kým jsem, vzhledem k tomu, že sobota začíná (je po půlnoci)…

00:00 Chystám se spát

01:00–07:00 Spánek – nijak jsem se nenervovala a proč taky, vždyť je sobota…

08:00 Snídaně. Moje oblíbené krusli s jahodami a cornflakes zalité jogurtem. To, že mi kulisu dělala televize s Pokémony raději nezdůrazňuji.

09:00 Myslela jsem, že v celou mě to nezastihne, ale je to tak – byla jsem na WC, protože jsem před odchodem ven nechtěla nic riskovat (cesta bude dlouhá).

10:00 Jízda autobusem do Berouna – Černý kůň (spletla jsem si to s volem, ale ten je jaksi v jiných zeměpisných šířkách a délkách). Jedeme s *O* na chatu, on si čte Blesk (protože jinak ví kulový) a já mu do toho kecám o mém deníčku a taky o včerejším srazu s *E*, se kterou jsem se seznámila přes Houser, protože hledala někoho kdo dělá Tai-chi, což jsem JÁ. Chci jen dodat – byl to super pokec. Miluju seznamování.

11:00 Jízda autem. Autobus nejel, jinak bysme jeli z Berouna dalším busem do Svatý. Přijel pro nás děda *O*. Po dlouhý době jsem si dala točenou zmrzlinu vanilkovo-čokoládovou. Byla super v tomhle horku. Začíná připalovat.

12:00 Jedeme pro novou plynovou bombu. Strašně praží slunce…

13:00 Poobědová siesta pod slunečníkem. Měli jsme hráškovou polívčičku a guláš s houskovým knedlíkem (já bez knedlíku). Opaluju si nohy, mám je hrozně sejratý, a taky si čtu Za tajemstvím pohádek (doporučuji, pokud se zajímáte o dětskou psychologii).

14:00 Jízda autem na koupaliště do Popovic. Nikdy jsem tam nebyla, ale mají tam skluzavky a tak… No uvidíme.

15:00–17:00 Bez dohody a bez právníka jsem se rozhodla sloučit tyto 3 hodiny. Koupali jsme se, slunili se, řádili na tobogánech, taky jsme si dali výbornou půllitrovou malinovou limonádu (neslazenou a za 15 Kč). Tohle koupaliště sousedí s tratí směr Plzeň a přesně u něj je zastávka – ty lidi ve vlaku by si to s námi určitě rádi vyměnili. Já s nimi NE.

18:00 Jedeme z koupaliště. Ještě musíme do Delvity pro papírový tácky – na grilování. Beznadějně zásobený obchod, NEMAJÍ TÁCKY. Co to je?

19:00 Grilujeme. Uhlí už začíná hořet a všude je spousta naloženého masíčka a taky špekáčky (protože ty kuřecí křidýlka…. ) *D* jede pro pivo – neuspěl. Je tu totiž sraz Harleyářů (jako každý rok) a všichni chtějí pít (to je fakt divný, že jo). Ale mi chceme taky, sakra!

20:00 Mňam, dáváme si do nosu a jíme, co šéfgrilař připravil. Všichni máme boule za ušima a je nám dobře. Řešíme mojí dělenou stravu, divný pivo a zkažená kuřecí křidélka, dnes za mrtva pohřbená…

21:00 Využíváme dohasínajícího grilu na světluškování, jenže *malý D* je s tím podezřele nebezpečný (hlavně pro sebe). Už je chladno, táta *O* mi půjčil jeho oblíbenou mikinu a je fakt super. Jdeme na procházku a kouknout se na motorky.

22:00 Dojeli jsme na zastávku busu U tří zvonků. Jede to za 15 minut. Nikde ani noha a když, tak jen v náladě. Trochu mě bolí břicho – asi jsem se přejedla a mám žízeň, ale nebudu pít, aby se mi nechtělo čúrat. Vzala jsem si novou Orbitku. Už sedíme na zastávce, *O* kouří dnešní první a poslední cigaretu a vyzvídá, CO to píšu. „To bys chtěl vědět, co? Tak si to přečti na netu…“

23:00 Příjezd na Zličín, na minutu přesně. Hned jede metro – SUPER. Už je mi líp a taky jsem se již bez obav napila. Zjistila jsem konečně napojení ze Zličína na silnici do Rudný – hned u toho dálničního nadjezdu, tam, kde jsme se s *I* vždycky loučili 🙂 Zkusím si to někdy ujet, kvůli kondičce.

Toť můj dnešní den… Ve 24:00 už jsem krásně snila.

Zkuste si to taky a náhle zjistíte, jaký šílenosti děláte v celou. Ale co teprve až zkusím čtvrt, půl, nebo třičtvrtě. Inspirujte mne!!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *